Gymnázium Olomouc - Hejčín - Hejčín
Hlavní nabídka:
Gymnázium Olomouc - Hejčín
Články
Největší gymnázium v České republice s dlouholetou tradicí a moderním přístupem ke vzdělávání.
Od poválečné novostavby k jednomu z nejvýznamnějších gymnázií v Olomouci
Gymnázium Olomouc–Hejčín patří k nejvýraznějším vzdělávacím institucím moderní Olomouce. Jeho historie se začala psát v polovině 50. let 20. století, kdy v severní části města, vyrostla nová školní budova na Tomkově ulici v městské čtvrti Hejčín. Z původní jedenáctileté střední školy se postupně vyvinulo rozsáhlé gymnázium s několika budovami, více formami studia a významnou česko-anglickou vzdělávací tradicí.
Předchůdci: školství v historickém Hejčíně
Hejčín měl vlastní českou školu již od roku 1871. Původně se vyučovalo ve starších prostorách, od roku 1880 měla škola vlastní budovu a po roce 1912 přibyla další. Ve školním roce 1919/1920 zde byla otevřena měšťanská škola. Ani pozdější nástavba však nevyřešila nedostatek místa. Plánovaná nová budova, připravovaná na rok 1939, se již neuskutečnila.
Poválečný rozvoj Olomouce proto přinesl potřebu nových školských kapacit. Hejčín se nové velké školní budovy dočkal v letech 1954–1956.
Rok 1956: začátek nové kapitoly
Nová budova na Tomkově ulici byla dokončena v roce 1956 a pravidelná výuka začala 3. září téhož roku. Škola byla zřízena jako jedenáctiletá střední škola, která spojovala základní a středoškolské vzdělávání.
V prvním školním roce 1956/1957 měla 26 tříd, 925 žáků a 44 pedagogů. Jejím zakladatelem a prvním ředitelem byl Bohuslav Hajzner. Mezi tehdejší učitele patřili také Leopold Kubeš, Mojmír Nohel, František Čech starší a Metoděj Zajíc.
Budova odpovídala architektonickému pojetí 50. let. Její předností byly poměrně velkoryse řešené prostory, odborné učebny, tělovýchovné zázemí i provozní zařízení. Na dokončování okolí školy se ještě po zahájení výuky podíleli učitelé a studenti.
Proměny školy v 60. letech
V roce 1960 se školská soustava změnila a hejčínská škola začala fungovat jako kombinace základní devítileté školy a tříleté střední všeobecně vzdělávací školy. Počet tříd vzrostl na 32, počet žáků na 1140 a pedagogický sbor tvořilo 54 učitelů.
Ve školním roce 1963/1964 se gymnaziální část osamostatnila jako škola vyššího stupně po sloučení se střední všeobecně vzdělávací školou v Olomouci–Starých Hodolanech. Roku 1969 přešla škola na čtyřleté gymnaziální studium.
V této době si škola upevňovala pověst náročného vzdělávacího ústavu. Po Věroslavu Dosedlovi převzal vedení Václav Kolčava, který zůstal ředitelem až do roku 1988. Následoval Milan Krček.
Devadesátá léta: nová podoba gymnázia
Po společenských změnách roku 1989 se otevřely nové možnosti rozvoje středoškolského vzdělávání, zejména výuky cizích jazyků. Ředitelem se v roce 1990 stal Milan Just.
Zásadní změnou bylo zahájení česko-anglického bilingvního studia ve školním roce 1991/1992. Původně pětiletý program byl později prodloužen na šest let. Současně bylo zavedeno víceleté studium pro žáky základních škol, původně sedmileté a následně osmileté.
Rozšiřování studijních programů zvýšilo nároky na prostorové zázemí. Část tříd proto dočasně působila v jiných školních budovách v Olomouci. Gymnázium následně získalo a opravilo budovu na Dolní Hejčínské ulici, dnešní budovu C, což je stará hejčínská škola z roku 1912.
V roce 1997 byla dokončena další přístavba, dnešní budova B, s kmenovými a odbornými učebnami a tělocvičnami. Areál tak získal podobu rozsáhlejšího školního komplexu.
Nové tisíciletí a rozvoj areálu
V roce 2003 vystřídal Milana Justa ve funkci ředitele Evžen Mayer. Škola měla tehdy 36 tříd, přibližně 1 121 žáků a 85 učitelů. Její pověst náročného gymnázia přetrvávala a zájem uchazečů dlouhodobě převyšoval dostupnou kapacitu.
Významnou stavební investicí se stala nová kuchyně s jídelnou, slavnostně otevřená 30. září 2009. Pavilon navrhl architekt Vladimír Vychodil. Jeho neobvyklé řešení tvoří půdorys spodního podlaží ve tvaru nepravidelného sedmiúhelníku a horní podlaží připomínající osmiramennou hvězdu. Budova je s hlavní školou propojena nadzemním koridorem. Investice Olomouckého kraje dosáhla 119 milionů korun.
Od 1. září 2015 vede školu Karel Goš. Gymnázium pokračuje v rozvoji vzdělávacích programů, odborných aktivit a mezinárodní spolupráce. Vedle tradičního čtyřletého studia nabízí také šestileté a osmileté programy.
Čtyři budovy, jeden školní areál
Dnešní areál gymnázia tvoří čtyři budovy:
• Budova A – Tomkova 45: původní školní budova z roku 1956.
• Budova B: přístavba dokončená v roce 1997.
• Budova C – Dolní Hejčínská 8: starší školní budova získaná a opravená v 90. letech.
• Budova D: moderní stravovací pavilon s kuchyní a jídelnou otevřený v roce 2009.
Rozsáhlý areál zahrnuje také tělocvičny, venkovní sportoviště a další zázemí pro výuku i mimoškolní činnost. Gymnázium tak představuje výrazný školský komplex v severní části Olomouce.
Významné osobnosti a tradice
S gymnáziem jsou spojována jména řady osobností české kultury, vědy a veřejného života. Mezi jeho známé absolventy patří například herečka Hana Maciuchová, herec Jan Kanyza, publicista Ivo Šmoldas, vědec Lumír Hanuš a chemik Pavel Hobza.
Pověst školy se po desetiletí opírá o náročnou výuku, přípravu na vysokoškolské studium a postupné rozšiřování vzdělávacích možností. Zvláštní postavení má česko-anglické bilingvní studium, které patří k charakteristickým rysům hejčínského gymnázia.
Gymnázium jako součást identity Hejčína
Od svého otevření v roce 1956 se gymnázium stalo jedním z nejvýznamnějších prvků moderního Hejčína. Jeho vývoj odráží poválečný růst města, proměny českého školství i otevření nových vzdělávacích možností po roce 1989.
Z původní jedenáctileté školy vznikla instituce s rozsáhlým areálem a několika vzdělávacími programy, která přitahuje studenty z Olomouce i širšího regionu. Gymnázium tak není pouze školou v Hejčíně, ale také důležitou součástí jeho novodobých dějin a současné identity.
Náhodný objev při stavbě gymnázia (Paleolitická lovecká stanice)
V roce 1955 probíhaly práce na výstavbě hejčínského gymnázia. Při hloubení základů a prostor budoucích sklepů se na staveništi objevovaly rozsáhlé hromady vykopané zeminy. Jejich okolí pozorně sledoval Václav Dusil, rodák z Hejčína, legionář, podplukovník Československé armády a novinář. Právě on si všiml zajímavých předmětů a kosterních pozůstatků v odtěžené zemině a postupně shromáždil kolekci archeologických nálezů. Mezi nimi byly části kostí velkých zvířat, včetně mamutů, a také kamenné nástroje či jejich úlomky. K nejzajímavějším předmětům patřil pazourkový hrot. Nález nezůstal bez odborné pozornosti. Lokalitou se zabýval významný moravský archeolog a odborník na paleolit Josef Skutil, který výsledky publikoval jako doklad paleolitické přítomnosti na území města. Dospěl k závěru, že hejčínské gymnázium stojí na místě unikátní paleolitické lovecké stanice, a toto místo zároveň označil za vůbec nejstarší paleolitické osídlení Olomouce.
Prameny a další informace:
• Oficiální historie Gymnázia Olomouc–Hejčín: https://www.gytool.cz/o-skole/historie/
• Základní informace o areálu školy: https://www.gytool.cz/o-skole/zakladni-informace/
• Historie Hejčína: https://www.hejcin.cz/historie.html
• Statutární město Olomouc – Hejčínské gymnázium, škola sui generis
• Statutární město Olomouc – Gymnázium v Hejčíně má nový stravovací pavilón
Historické fotografie z výstavby školy, slavnostního otevření atd. najdete ve fotogalerii: