Vojenský areál v Hejčíně – Kasárna Hejčín - Hejčín
Hlavní nabídka:
Vojenský areál v Hejčíně – Kasárna Hejčín
Články
Vojenský areál v centru Hejčína u Mrštíkova náměstí má nepřetržitou vojenskou historii dlouhou více než 250 let. Díky tomu je svým způsobem unikátní. Jeho význam navíc podtrhuje skutečnost, že zde v průběhu historie sídlily převážně vojenské útvary s nadprůměrným, mnohdy až elitním zaměřením.
V areálu, který patřil armádě, založila Marie Terezie patentem z roku 1793 jeden z nejvýznamnějších vojenských hřebčínů pro rakouskou armádu. Sídlilo zde také štábní velitelství Hřebečního a remontního departmánu pro Moravu a Slezsko. Hřebčín dodával koně armádě až do roku 1926, kdy zanikl. Ustájení hřebci z Hejčína poté putovali do Dvorů na Skalách v Tlumačově (více zde: Vojenský hřebčín v Hejčíně).
Po zániku hřebčína sloužil areál nadále jako sklad a kasárna, a to až do druhé světové války.
Během druhé světové války zde sídlil převážně motorizovaný protiletadlový dělostřelecký oddíl pozemního vojska Wehrmachtu. Umístění jednotky v Hejčíně bylo záměrné, mimo jiné kvůli ochraně nedalekých železáren, lihovaru a dalších průmyslových provozů.
Kasárna ležela na ústupové trase německých vojsk a na strategicky významném místě města. I v závěru války proto hrála důležitou roli. Krátce zde působilo také několik oddílů německých speciálních jednotek Brandenburg, konkrétně 2. střelecký pluk a oddíl protiletadlového dělostřelectva.
Areál kasáren odpoledne 4. května 1945 po inspekci obranných postavení německé armády navštívil velitel skupiny armád Střed, generál polní maršál Ferdinand Schörner, se svým štábem.
Po druhé světové válce, v období komunistického režimu, byla kasárna přejmenována na Kasárna Julia Fučíka. Od 15. ledna 1951 zde sídlilo pomocné velitelské stanoviště 2. obvodu protivzdušné obrany státu, velitelská baterie, provozní prapor a spojovací rota.
Za zajímavost stojí také skutečnost, že část základní vojenské služby zde odsloužil známý zpěvák Miroslav Žbirka. Stejně jako ostatní vojáci základní služby chodil z kasáren na pivo přes silnici do hospody U Pelikána na Mrštíkově náměstí.
Po roce 1989 se kasárna přejmenovala zpět na Kasárna Hejčín. Po zrušení povinné vojenské služby zde po určitou dobu sídlil zabezpečovací prapor, který zajišťoval logistickou podporu olomoucké posádky.
Vojenská tradice areálu dlouhá více než 250 let málem nečekaně skončila v roce 2014. Ministerstvo obrany tehdy rozhodlo o prodeji areálu o rozloze 2,75 hektaru za 131 milionů korun.
Předmětem prodeje byl celý areál včetně velitelské budovy, ubikací, vrátnice, skladů, garáží, přístřešků ESO, kotelny i hřiště. Žádný zájemce o koupi se ale nenašel a na základě žádosti Armády České republiky o navrácení kasáren proto Ministerstvo obrany v roce 2015 prodej stáhlo.
Od 1. července 2016 sídlí v hejčínských kasárnách nově vzniklá bojová jednotka přímo podřízená Ředitelství speciálních sil – Centrum podpory speciálních sil.
Tím se podařilo zachovat více než 250 let trvající vojenskou tradici tohoto areálu.