Kolonie dělnických domků na Mrštíkově náměstí v Olomouci - Hejčín

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Kolonie dělnických domků na Mrštíkově náměstí v Olomouci

ČLÁNKY
Dělnickou kolonií chápeme seskupení dělnických obydlí, které si nejčastějí od poloviny 19. století stavěli dělníci nebo přímo majitelé průmyslových podniků k bydlení svých pracovních sil. Dělnické kolonie vytvářejí samostatné domky, přízemní a patrové blokové stavby s typizovanými obytnými jednotkami. Vznikaly hlavně v blízkosti dolů a průmyslových závodů. Kolonie na Mrštíkově náměstí vznikla postupně dostavbou a přestavbou původní zástavby pro potřeby podniku „Hatscheiner Zucker, Spiritus und Presshefe Fabrik der Brüder A. & H. May“, tedy hejčínské továrny na cukr, líh a kvasnice bratří Mayů. Dělnické kolonie náleží mezi nejvíce ohrožený typ sídelního útvaru nebo jeho části a v současnosti velmi rychle zanikají. Se závažnými problémy se setkává jak zachování jejich pravidelné nebo nepravidelné půdorysné osnovy, tak zachování jednotného výrazu staveb. Individuální nároky dnešních majitelů jsou často v přímém rozporu se základní charakteristikou dělnické kolonie, kterou je velmi skromné bydlení.

Pro nově zakládané kolonie na pravidelné půdorysné osnově je charakteristická vysoká míra typizovanosti základních skladebních jednotek. Základní skladební jednotku představuje zpravidla nevelký typový domek nebo maloplošný typový byt uvnitř bytového domu. Typové domky představují často početný soubor staveb situovaný v blízkosti nebo přímé návaznosti na průmyslové podniky nebo závody, nově zakládané ve vnějším průmyslovém pásmu měst. 
Mezi nejznámější dělnické kolonie náleží domky ve Zlíně, které nechal postavit Tomáš Baťa pro své závody. Charakterem zástavby samozřejmě nijak nenáleží do okruhu staveb lidové architektury. Mezi jednu z nejstarších českých dělnických kolonií patří Adamov, založený roku 1784 pro dělníky nedaleké přádelny v Tupadlech. Půdorysně se jedná o malou obec jejíž zástavba je pravidelně rozložena po obvodě čtvercové návsi. Vedle nově zakladaných dělnických kolonií vystavěných na pravidelné půdorysné osnově majitelem průmyslového podniku nebo závodu existují rovněž dělnické kolonie vystavěné samotnými dělníky. Dělnické kolonie tohoto typu se vyznačují zpravidla volně rostlým a nepravidelným půdorysným uspořádáním. Příkladem je proslulá dělnická kolonie Buďánka v Praze- Smíchově, vystavěná na místě vinice počátkem 19. století dělníky z blízkého pískovcového lomu. Svou slavnou dělnickou kolonii má rovněž město Brno. Tzv. Kamennou kolonii postavili v opuštěném lomu na štěrk koncem dvacátých let 20. století zdejší prvorepublikový dělníci. Kolonie je situována nedaleko ještě slavnějšího brněnského výstaviště BVV. Mezi další brněnské kolonie náleží Zarybec, situovaný rovněž v opuštěném lomu a vystavěný dělníky Královopolské strojírny a řada dalších. 
Mapa kolonie dělnických domků
Areál Mrštíkova náměstí je hodnotný z hlediska památkové péče, neboť domy, které náměstí lemují, jsou cenným dokladem životního prostředí obyvatelstva Hejčína z konce 19. století a první poloviny 20. století, a z tohoto důvodu jsou chráněny jako nemovité kulturní památky.
- Konečný Pavel, Mgr. NPÚ,  Michna Pavel, PhDr. NPÚ
Kolonie dělnických domků na Mrštíkově náměstí byla vyhlášena za památku v roce 1964. 
Málokdo ví, že odvážné vyhlášení památkové ochrany  zabránilo totální destrukci náměstí.
Na "papíře" existuje projekt "socialistické výstavby" z roku 1987, který počítal se srovnáním náměstí se zemí a následnou výstavbou čtyř podlažních panelových domů. Domy měly vyrůst během několika let a měly mít dohromady 600 bytových jednotek. Před likvidací náměstí mělo dojít dle podmínek k geodetickému zaměření, půdorysů objektů a pohledů fasád. Dále bylo požadováno zajistit zpracování modelu všech tří dvorů v širší návaznosti na Mrštíkovo náměstí a přilehlé ulice včetně bývalého cukrovaru, hřebčínu a koželužny. Hotový model s popisem měl být uložen v síni tradic Gymnázia v Hejčíně, "neboť uvažovanou výstavbou prakticky zanikne příměstská obec datovaná již v roce 1078." 

Památková ochrana kolonie dělnických domků destrukci náměstí po dlouhých tahanicích nakonec zabránila.

Proč na výstavbu byla zvolena právě lokalita Mrštíkova náměstí? 
Jedním z hlavních důvodů bylo: Téměř celá Olomouc, má velmi nevhodné podloží na stavění. Jílovité a jinak nevhodné podloží na stavění domů v Olomouci dominuje a nutí stavbaře k nákladným zapouštěním pilotů do země pro zajištění základů. Jen málo míst v Olomouci má výborné geologické podloží. Jedním z těchto málo míst je Mrštíkovo náměstí v Olomouci, které leží na masivní skále. Sílu masivu si mohli na vlastní kůži ověřit stavbaři při hloubení kanalizace v roce 2002- 2003. 
Kolonie dělnických domků
Kolonie dělnických domků
Stav památkově chráněné kolonie dělnických domků krátce po rekonsrtrukci náměstí v roce 2003.
Pohled z hospody
Pohled z hospody
U většiny domů postupně došlo k rekonstrukci - foto z roku 2009 
Bohužel ne všichni dodržovali zákony. Opakovaným hrubým porušením památkové ochrany a stavebního zákona byl novými majiteli domu č. o. 39 celý urbanistický celek Mrštíkova náměstí nenávratně negativně pozměněn. Národní památkový ústav a komise městské části Hejčín, na kterou se obrátili občané Hejčína, požadovali nápravu a uvedení do původního stavu. Odbor památkové péče MmOl, který má rozhodující funkci, nedbal stanoviska NPÚ a KMČ Hejčín a spokojil se s pokutou. Velkou škodou je, že zrovna načerno navýšený dům č. o. 39 je jeden z nejdůležitějších na náměstí, je součástí památkově chráněné kolonie dělnických domků na nejviditelnější čelní straně v centru náměstí, je rodným domem posledního starosty Hejčína pana Václava Schöna a jeho syna, akademického malíře, Františka (Fráni) Schöna, který v anketě vyhrál jako největší osobnost Hejčína...
Nejhezčí pohled na  památkově chráněnou stranu náměstí - kolonii dělnických domků, byl zřejmě po rekonstrukci náměstí ze zahrádky místní restaurace (rok 2003).
 
www.hejcin.cz v7.0 2017
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky