František (Fráňa) Schön - Hejčín
Hlavní nabídka:
František (Fráňa) Schön
Osobnosti
významný český akademický malíř, známý olomoucký krajinář
(1. 2. 1882 Hejčín - 11. 2. 1976 Olomouc - Hejčín)
Akademický malíř František Schön (Fráňa Šén) se narodil na Mrštíkově náměstí v domě č. o. 39 (na fotce z roku 2005 zelený dům) Viktorii Schönové a poslednímu hejčínskému starostovi Václavu Schönovi 1. února roku 1882. Studoval původně reálku a obchodní akademii v Olomouci. Již od dětství bylo však jeho přáním věnovat se malířství. Po skončení vojenské presenční služby v roce 1902 dává se aktivovat jako důstojník a když je v roce 1911 přeložen do Vidně, dostává se mu možnosti studia na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, kde studoval u profesora Malinovského.
Brzy po vypuknutí 1. světové války upadl do ruského zajeti a na své zajatecké pouti, která trvala sedm roků (1915-1921), prošel značnou částí centrální a jižní Asie (Turkmenistán, Kazachstán, Tadžikistán, Uzbekistán, Persie, Beludžistán a Indie). Z této své sedmileté anabáze si přivezl domů bohatou žeň malířských studií a obrazů Orientu. V roce 1922 opouští vojenskou službu, aby se mohl věnovat výhradně malířství. V roce 1924 se stává řádným členem Syndikátu čs. výtvarných umělců a v roce 1931 je jmenován činným členem Orientálního ústavu v Praze.
Po návratu do vlasti vyhledává náměty pro svou práci v nejbližším okolí rodného města. Zaujaly ho zelené plochy hejčínských luk, zamlklá zrcadla jezírek a tůní, tajemná mluva vod v dnes již zaniklých ramenech reky Moravy a zlátnoucí obilí ve žhavém plenéru s panorámou Olomouce.
Jeho malířská nenasytnost ho však začas opět pudí do světa, a tak koncem dvacátých a na počátku třicátých let se vydává do severní Afriky (Tunis roku 1928, Alžír roku 1932), odkud si opět přiváží bohatou maIířskou žeň. Na Schönovy obrazy z Orientu, zejména pak ze sovětské centrální Asie, je třeba dnes pohlížet jako na obrazy téměř již historické, neboť náměty k nim byly umělcem zpracovány ještě před Velkou říjnovou revolucí, nebo na samém jejím začátku.
Za těch více jak padesát let aktivní umělecké činnosti vytvořil František Schön bezpočet děl, uspořádal a zúčastnil se několika desítek úspěšných výstav, dosáhl nejednoho oficiálního ocenění a hlavně pak obliby u širokých vrstev obyvatelstva. Ministerstvo školství vydalo ve třicátých letech barevnou reprodukci jeho obrazů "Rýžový bazar v Taškentu", jako velký nástěnný obraz pro školy a další reprodukce jeho obrazů v učebnici zeměpisu pro střední školy. Reprodukci jeho obrazu "Čajovna v Turkestánu" publikoval umělecký časopis Zlatá Praha (ročník XLIII). Národní matice v Olomouci vydala v roce 1943 sérii barevných re produkcí jeho obrazů z okolí města Olomouce jako pohlednice. Pro celostátní výstavu SČSVU v Praze, nazvanou "Výtvarná úroda 1950" byl, jako od jediného umělce z okresu Olomouc, přijat jeho obraz "Pracovní ruch u mlátičky", který zakoupilo ministerstvo obchodu. U příležitosti umělcových 85. narozenin mu Krajský národní výbor v Ostravě a Městský národní výbor v Olomouci udělili čestná uznání za dlouholetou záslužnou práci v umění.
Umělec měl dva ateliéry, jeden v pronajatých prostorách v nejvyšším poschodí dřívější Nemocniční pojišťovny (dnes budova Spea) a druhý, privátní, ve svém rodném domě č. o. 39 na náměstí (zelený domek na fotce z roku 2005 vpravo nahoře. Zajímavostí domu je velké okno, které si umělec nechal zbudovat spojením dvou oken, aby získal do ateliéru více světla.
Akademický malíř František Schön měl na návsi svého přítele, obdivovatele a "žáka", brněnského rodáka, rovněž významného akademického malíře - Antonína Malendu. Pan Antonín Malenda bydlel "naproti" ve dvorní části domu č.o. 12.. V tomto domě bydlel rovněž jejich společný přítel, zakladatel Kašpárkovy říše, ing. František Čech.
V březnu 2010 obdržela KMČ Hejčín návrh od člena komise pana ing. Lothara Lindnera na ocenění hejčínského rodáka – akademického malíře p.Františka Schöna, tento návrh byl komisí podpořen a byl předán příslušné komisi na MMOl k posouzení (jednalo by se o pamětní desku na domě).
Svého ocenění v podobě pamětní desky se ale František Schön nikdy nedočká. Jeho rodný dům totiž opakovaným hrubým porušením památkové ochrany a stavebního zákona silně utrpěl, čímž utrpěl významně a nenávratně i celý urbanistický celek náměstí.
Budiž umělci oceněním zviditelnění jeho díla na těchto stránkách a zdokumentování podoby náměstí, jakožto Schönova domu a domu posledního hejčínského starosty, na zdejších fotografiích.
Obraz Františka Schöna, který se nachází v budově hejčínského gymnázia