Božena Mrštíková (rozená Pacasová) - Hejčín

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Božena Mrštíková (rozená Pacasová)

OSOBNOSTI
Spisovatelka, autorka divadelních her, překladatelka
(7. 3. 1876 Hejčín - 8. 6. 1958 Olomouc- Hejčín)

V Olomouci navštěvovala obecnou školu a německou měšťanskou školu v klášteře Uršulinek, učila se hře na housle. Některé její beletristické práce jež psala pod pseudonymem nebo pod šifrou publikovala pod čarou v olomouckých novinách (1892-1904). Její práce vyšly v Pozoru, Selských listech a v Našinci. Příchod nového století oslavila básní " Na prahu nového století", jež byla otištěna v lednu 1900 v revui Nový život. Autorka drobných povídek ze života chudých lidí. Překládala z ruštiny a němčiny. Z té doby pochází také několik pokusů o divadelní hry i jednoaktovka " O palmu vítězství", složená r. 1902. Tuto hru sehráli s úspěchem hejčínští studenti v r. 1903. Pak byla práce přepracována a rozšířena a pod změněným titulem Drama umělce ji hrála v Olomouci a okolí kočovná divadelní společnost Janovského. Později drama přepracoval Vilém Mrštík (manžel od r. 1904) a zadal Národnímu divadlu v Praze pod názvem Anežka. Drama se dostalo na scénu až po Vilémově smrti. Hrálo se na podzim 1912. Po smrti manžela pokračovala Božena Mrštíková na Vzpomínkách. Pohřbena byla na hřbitově v Černovíře v roce 1958.
Vilém Mrštík
Alois Mrštík
 Alois Mrštík
Vilém Mrštík
Božena Mrštíková vzpomíná ve své knize Vzpomínky nejen na svého manžela - spisovatele, dramatika a překladatele Viléma Mrštíka, ale i na jeho bratry, hlavně Aloise a Norberta, vypráví také o tatínkovi Mrštíkovi, náruživém včelaři,o mnoha známých lidech, kteří přijížděli za oběma bratry do Divák, i o celém životě oné jihomoravské vesničky, kde prožila celé své manželství. Autorka nezůstává úzce osobní, sleduje celkový život kraje a lidí, zachycuje rozhovory Aloise a Viléma, přináší cenné příspěvky k životopisu obou bratří a k ocenění jejich umění a díla.
Dlouhý domek č.o.8 na Mrštíkově náměstí patřil kdysi hlavnímu strojní­kovi hejčínského cukrovaru Antonínu Pacasovi, který byl mj. vášnivým včelařem. Přes včely se seznámil se spisovatelem Vilémem Mrštíkem, jenž si jednou odtud (kromě jistě cenných chovatelských rad) odvezl do Divák Pacasovu dceru Boženu jako manželku. Po Vilémově tragické smrti v roce 1912 se paní Božena Mrštíková vrátila do rodného domu v Hejčíně a ve vzpomínkách na zesnulého muže zde žila a literárně tvořila až do své smrti 8. června 1958, jak připomíná kamenná pamětní deska Vojtěcha Hořínka ml. umístěná na domě.
Antonín Pacas,  (07. 12. 1846 Olomouc-Hejčín - 04. 01. 191 Hejčín) byl otec Boženy Mrštíkové.
Pracoval jako hlavní strojmistr cukrovaru v Hejčíně od roku 1876. Literárně ho ztvárnil ve svém díle Alois Mrštík v povídce Duše továrny v Niti stříbrné (1926, s. 253-259) s podtitulem Nekrolog jednomu z malých lidí.

Vilém Mrštík
Byl zasnouben s malířkou Zdenkou Braunerovou, ale zasnoubení zrušil a v roce 1904 se oženil s Boženou rozenou Pacasovou z Hejčína (dnes Olomouc). Božena Mrštíková měla literární ambice, které nejlíp uplatnila ve svých Vzpomínkách (1933 - 1946). Ani sňatek, uzavřený tak trochu z rozumu, už nemohl vnést klid do jeho stále větší „rozervanosti“ a nemohl zabránit stále se stupňující podezíravosti, stihomamu a uzavírání se do sebe. Druhého dne měsíce března roku 1912 si podřezal krční žíly a probodl si srdce.
Rodina Mrštíkových
 
www.hejcin.cz v2.0 2022
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky