Vojenský areál v centru Hejčína u Mrštíkova náměstí má nepřetržitou vojenskou historii již více jak 250 let. Areál tak získal jistou unikátnost, která je navíc znásobena skutečností, že zde sídlily vesměs vždy zaměřením nadprůměrné, až elitní, vojenské útvary.
V areálu patřícímu armádě založila Marie Terezie patentem z roku 1763 jeden z nejvýznamnějších vojenských hřebčínů pro Rakousko- Uherskou armádu. Sídlilo zde štábní velitelství Hřebečního a remontního departmánu pro Moravu a Slezsko. Koně hřebčín dodával armádě až do roku 1926, kdy zanikl a ustájení hřebci z Hejčína putovali do Dvorů na Skalách v Tlumačově (více zde: http://www.hejcin.cz/hrebcin.html). Areál patřící armádě byl využíván nadále jako sklad a kasárna, až do druhé světové války. V areálu sídlil během druhé světové války převážně jen motorizovaný protiletadlový dělostřelecký oddíl pozemního vojska Wehrmachtu. Lokace v Hejčíně byla pro protiletadlový oddíl zvolena záměrně i z důvodu ochrany nedalekých železáren, lihovaru, atp.. Kasárny ležící na ústupové trase německých vojsk a na strategickém místě města měly samozřejmě i ke konci války významnou roli a sídlilo zde krátce hned několik oddílů německé speciální jednotky Brandenburg, konkrétně 2. střelecký pluk a oddíl protiletadlového dělostřelectva. Období konce 2. s. v. právě sólo zpracovávám na základě nových informací a snad již brzy zveřejním jako sólo článek, prozradím alespoň ale, že vím, že areál kasáren navštívil odpoledne 4. 5. 1945 po inspekci obranných postavení německé armády samotný velitel skupiny armád Střed, generál polní maršál Ferdinand Schörner se svým štábem.
Po druhé světové válce, za totality, se Kasárna Hejčín přejmenovala na Kasárna Julia Fučíka. Od 15. 1. 1951 zde bylo Pomocné velitelské stanoviště 2. obvodu protivzdušné obrany státu, velitelská baterie, provozní prapor a spojovací rota. Více o této době nevím, pokud ale někdo něco zajímavého víte, budu rád, když mi poskytnete jakékoliv informace, třeba i v podobě mé následující „zajímavosti“.
Pro zajímavost, část své vojenské základní služby si v kasárnách v Hejčíně odsloužil i známý zpěvák Miroslav Žbirka. Stejně jako ostatní "záklaďáci" chodil z kasáren na pivo přes silnici do hospody U Pelikána na Mrštíkově náměstí.
Po revoluci se kasárny přejmenovaly zpět na "Kasárna Hejčín" a po zrušení povinné vojenské služby zde sídlil nějakou dobu zabezpečovací prapor, který zajišťoval logistiku pro olomouckou posádku.
Přerušení vojenské tradice areálu po více jak 250 letech nastalo nečekaně málem v roce 2014, kdy se Ministerstvo obrany rozhodlo areál o rozloze 2,75 hektaru prodat za 131 miliónů korun.
Na prodej byl celý areál včetně velitelské budovy, ubikací, vrátnice, skladů, garáží, ESO přístřešků, kotelny i hřiště. Naštěstí se nenašel žádný zájemce o koupi a tak po žádosti Armády České republiky o navrácení kasáren ministerstvo obrany v roce 2015 prodej stáhlo.
Od 1. 7. 2016 sídlí v areálu hejčínských kasáren nově vzniklá bojová jednotka v přímé podřízenosti Ředitelství speciálních sil - Centrum podpory speciálních sil. Tím se zachovala více jak 250 letá vojenská tradice areálu a navíc přímo na elitní úrovni.