- Hejčín
Hlavní nabídka:
O Hejčíně
Mrštíkovo náměstí je ve skutečnosti typická starobylá vesnická náves
s památkově chráněnou kolonií dělnických domků.
Je nestarší částí a srdcem Hejčína
a bylo osídleno již v období neolitu a počátku neolitu,
což je pravěké období mladší doby kamenné,
zhruba 5 tisíc let před n. l. .
Uprostřed náměstí se nachází kaple Jana Nepomuckého se zvonicí z roku 1821 a kamenný kříž s Kristem z roku 1745.
Během archeologického průzkumu v roce 2003 byl na náměstí nalezen unikátní Lengyelský hliněný trůn.
Genia Loci náměstí netvoří jen jeho stáří, ale i abnormální počet významných osobností,
které se zde narodily či velkou část svého života žily.
Významní rodáci z Mrštíkova náměstí
- spisovatelka, autorka divadelních her, překladatelka
- významný český akademický malíř, známý olomoucký krajinář
- ochotnický loutkař, autor mnoha loutkových her, herec, režisér a organizátor loutkařkého hnutí, zakladatel Kašpárkovy říše
- legionář, český důstojník a významný vojenský diplomat, osobní důvěrník a „pravá ruka“ prezidenta Edvarda Beneše
- poslední starosta Hejčína, úředník místního cukrovaru a velký hejčínský patriot
- významný český akademický malíř, známý olomoucký umělecký malíř písma, krajinomaleb, květinových zátiší, olomouckých vedut, byl žákem Františka (Fráni) Schöna
Na náměstí jsou tři pamětní desky,
jedna je věnovaná
druhá
a třetí
Z archeologického průzkumu ACO v roce 2003
Mrštíkovo náměstí se nachází v Olomouci na katastrálním území městské části Hejčín. Samotné náměstí se nalézá na mírném návrší obtékaném ze severu a z východu Mlýnským potokem, který je jedním z ramen řeky Moravy. Skalní podloží Mrštíkova náměstí tvoří kulmské droby, slepence či jílovité břidlice. Náměstí má oválný půdorys a mírně se svažuje od křižovatky s Tomkovou ulicí směrem k jihozápadu až po kapli. Od kaple je svažitost náměstí strmější a směřuje opět na jihozápad až ke Štolbově ulici.
Po zhodnocení archeologických artefaktů nalezených v průběhu záchranného výzkumu, který proběhl v roce 2002 a v roce 2003, lze počátek kulturního souvrství na lokalitě Mrštíkova náměstí datovat do období neolitu a počátku neolitu, což znamená, že lokalita byla osídlena v době Kultury s lineární keramikou (mladší Lnk) a Kultury s vypíchanou keramikou, ale především v období Kultury moravské malované keramiky (mladší fáze), neboť keramický materiál z období této kultury drtivě převažuje mezi keramikou nalezenou během výzkumu. Dále je doloženo osídlení eneolitické, a to z období Kultury nálevkovitých pohárů, Kultury se zvoncovitými poháry a ojediněle Kultury se šňůrovou keramikou. Ve starší době bronzové zde, dle nálezů keramiky, existovalo osídlení Věteřovské kulturní skupiny. Poté je zde doloženo osídlení Komplexu lužických popelnicových polí mladší doby bronzové až doby halštatské. Také se na této lokalitě podařilo odkrýt doklady osídlení z doby laténské, mladší doby římské a z období ranného a vrcholného středověku až novověku. Převážná většina nalezených artefaktů z výše vyjmenovaných údobí lidských dějin byla nalezena v kulturním souvrství vzniklého antropogenní činností. Pouze menší část nalezených artefaktů byla objevena ve výplních archeologických objektů. Pod uježděným povrchem náměstí bylo zjištěno souvrství vzniklé antropogenní činností, pravěkého stáří, o mocnosti 0,20 - 0,70 metru. I uvnitř kulturního souvrství byly zjištěny zahloubené objekty, shluky kamenů, zlomků keramiky či zvířecích kostí. Toto souvrství se vyskytovalo na velké části plochy Mrštíkova náměstí, přibližně mezi kaplí svatého Jana a budovou kasáren. Pod dalším souvrstvím se objevila vrstva naplaveného říčního písku holocenního původu.
Na náměstí jsou stopy z pravěku
Na dnešním Mrštíkově náměstí v Olomouci- Hejčíně žili v pravěku, zhruba kolem roku 4000 před našim letopočtem, delší dobu lidé. Archeologové to tušili již od roku 1989, nyní však o tom získali přesvědčivé důkazy. Město v této lokalitě buduje novou kanalizaci a archeologové při průzkumu trasy budoucího výkopu objevili velké množství keramických střepů, kostí i kamenných nástrojů, které si předci vyráběli štípáním nebo broušením. "Jsou to různé škrabadla, hroty, kameny s vrtem, závaží nebo drtidla na obilí," uvedl Jakub Vrána z Archeologického centra Vlastivědného muzea v Olomouci. Archeologové však zatím říci nemohou říct, jestli zde v mladší době kamenné stávala osada. "Našli jsme tady i kůlové jamky, což by mohly být náznaky, že zde stávaly i domy a příbytky, ale jistotu nemáme," upozornil Vrána. Nejnovější nálezy ovšem naznačují, že toto místo mohlo být osídlené i v době Velké Moravy. Archeologové tady totiž nyní vykopali i keramiku z 9. a 10 století...
V Hejčíně stál zřejmě jeden z nejstarších domů na Moravě
Dva kostrové hroby, první z období Velké Moravy, druhý z pozdní doby kamenné, objevili archeologové při rozsáhlém výzkumu na Mrštíkově náměstí v olomoucké městské části Hejčín. Ojedinělý je pak objev pozůstatků zřejmě jednoho z nejstarších dřevěných kůlových domů na Moravě. "Podle zatím jen jednoho keramického střepu, který s objektem zřejmě souvisí, se jeví jako pravděpodobné, že je z doby kultury s lineární keramikou, která byla jednou z prvních neolitických kultur zachycených na Moravě," řekl Právu Michal Ječmínek z Archeologického centra Vlastivědného muzea v Olomouci. Pokud se domněnka potvrdí, stál v Hejčíně zmíněný dům někdy v době před zhruba sedmi a půl tisíci lety. O pravěkém osídlení Hejčína již přibližně čtyři tisíce let před naším letopočtem vědí odborníci už od roku 1989, kdy zde prováděl výzkum Josef Bláha. Nyní se tedy ukazuje, že tu pravěká osada stála pravděpodobně ještě ve starší době. V nyní zkoumané lokalitě, kde chce město vybudovat mj. novou kanalizaci, objevili až dosud archeologové i množství keramických střepů, kostí i kamenných nástrojů vyráběných štípáním či broušením. "Největší množství nálezů je z konce mladší a z počátku pozdní doby kamenné. Konkrétně jde o kulturu s moravskou malovanou keramikou a se zvoncovými poháry," uvedl archeolog. Některé nynější nálezy z Mrštíkova náměstí pocházejí ze starší doby bronzové a z přelomu doby bronzové a železné. "Osídlení Hejčína v raném středověku v období Velké Moravy potvrdil mimo jiné objev objektu s kameny a množstvím keramických střepů a kostí z 9. století," sdělil Právu archeolog Jakub Vrána.
Kolonie dělnických domků
Dělnická kolonie na Mrštíkově náměstí v Olomouci-Hejčíně vznikla přestavbou a dostavbou zástavby pro potřeby zaměstnanců místní továrny bratří Mayů na cukr, líh a kvasnice. Domky představují cenný doklad životního prostředí běžných obyvatel z konce 19. a první poloviny 20. století, a proto byly v roce 1964 vyhlášeny nemovitou kulturní památkou. Právě tato památková ochrana uchránila celé náměstí před totální demolicí v roce 1987, kdy existoval plán nahradit historickou zástavbu socialistickými panelovými domy. Lokalita byla pro novou výstavbu lákavá především díky pevnému skalnímu podloží, které je v jinak jílovité Olomouci výjimečné. Někteří majitelé opakovaným hrubým porušením památkové ochrany a stavebního zákona urbanistický celek Mrštíkova náměstí nenávratně negativně pozměnili, proto je na fotografiích zachycen stav z roku 2003, kdy byl urbanistický celek ještě velmi dobře zachovalý a dobře viditelný.
Jak se ráz náměstí napříč dekádami měnil v dobrém i zlém, a kdo k těmto změnám přispěl,
zůstává navždy zaznamenáno ve fotoarchivu.
"Mrštíkovo náměstí je velmi pěkná malá vesnice ve městě."
- Aki Pulli návštěva z Finska
"Areál Mrštíkova náměstí je hodnotný z hlediska památkové péče, neboť domy, které náměstí lemují, jsou cenným dokladem životního prostředí obyvatelstva Hejčína z konce 19. století a první poloviny 20. století, a z tohoto důvodu jsou chráněny jako nemovité kulturní památky."
- Michna Pavel, PhDr. NPÚ
