Z archeologického průzkumu ACO v roce 2003:
Mrštíkovo náměstí se nachází v Olomouci na katastrálním území městské části Hejčín. Samotné náměstí se nalézá na mírném návrší obtékaném ze severu a z východu Mlýnským potokem, který je jedním z ramen řeky Moravy. Skalní podloží Mrštíkova náměstí tvoří kulmské droby, slepence či jílovité břidlice. Náměstí má oválný půdorys a mírně se svažuje od křižovatky s Tomkovou ulicí směrem k jihozápadu až po kapli. Od kaple je svažitost náměstí strmější a směřuje opět na jihozápad až ke Štolbově ulici.
Po zhodnocení archeologických artefaktů nalezených v průběhu záchranného výzkumu, který proběhl v roce 2002 a v roce 2003, lze počátek kulturního souvrství na lokalitě Mrštíkova náměstí datovat do období neolitu a počátku neolitu, což znamená, že lokalita byla osídlena v době Kultury s lineární keramikou (mladší Lnk) a Kultury s vypíchanou keramikou, ale především v období Kultury moravské malované keramiky (mladší fáze), neboť keramický materiál z období této kultury drtivě převažuje mezi keramikou nalezenou během výzkumu. Dále je doloženo osídlení eneolitické, a to z období Kultury nálevkovitých pohárů, Kultury se zvoncovitými poháry a ojediněle Kultury se šňůrovou keramikou. Ve starší době bronzové zde, dle nálezů keramiky, existovalo osídlení Věteřovské kulturní skupiny. Poté je zde doloženo osídlení Komplexu lužických popelnicových polí mladší doby bronzové až doby halštatské. Také se na této lokalitě podařilo odkrýt doklady osídlení z doby laténské, mladší doby římské a z období ranného a vrcholného středověku až novověku. Převážná většina nalezených artefaktů z výše vyjmenovaných údobí lidských dějin byla nalezena v kulturním souvrství vzniklého antropogenní činností. Pouze menší část nalezených artefaktů byla objevena ve výplních archeologických objektů. Pod uježděným povrchem náměstí bylo zjištěno souvrství vzniklé antropogenní činností, pravěkého stáří, o mocnosti 0,20 - 0,70 metru. I uvnitř kulturního souvrství byly zjištěny zahloubené objekty, shluky kamenů, zlomků keramiky či zvířecích kostí. Toto souvrství se vyskytovalo na velké části plochy Mrštíkova náměstí, přibližně mezi kaplí svatého Jana a budovou kasáren. Pod dalším souvrstvím se objevila vrstva naplaveného říčního písku holocenního původu.