Hřebčince a remontní departmenty měly za úkol nákup mladých koní a jejich výcvik pro vojenské účely, resp. měly zajistit chov vojenských koní v příslušné zemi. Impuls k jejich zakládání vzešel od císaře Josefa II. Od roku 1788 postupně vznikaly hřebčíny a remontní departmenty (depoty) v jednotlivých korunních zemích habsburské monarchie. Na Moravě byl department zřízen v Hejčíně u Olomouce v roce 1793.
V roce 1825 zněl oficiální název hejčínského hřebčína „Beschäll –und Remontierungs Departement in Mähren und Schlesien zu Hatschein“ (Hřebeční a remontní departmán pro Moravu a Slezsko v Hejčíně) a v jeho čele stál major Franz Zobel von Gieblstadt. Přímo v Hejčíně, kde byl umístěn štáb celého departmánu, bylo dislokováno 69 mužů a 82 koní.
Další chovné stanice, jež byly organizačně podřízeny štábu v Hejčíně, se pak nacházely v Olomouci (28 mužů, 35 koní), na Klášteře Hradisku (32 mužů, 49 koní), v Loučanech (6 mužů, 10 koní), v Brně (47 mužů a 63 koní), v Zábrdovicích (12 mužů a 17 koní), na Velehradě (39 mužů a 44 koní), ve Svibicích (15 mužů a 13 koní) a v Opavě (8 mužů a 8 koní). V rámci hejčínského hřebečního a remontního departmánu tedy sloužilo v polovině 20. let 256 mužů (včetně osmi důstojníků) a na jednotlivých jemu podřízených chovných stanicích se nacházelo 321 koní.