Vojenský hřebčín v Hejčíně - Hejčín
Hlavní nabídka:
Vojenský hřebčín v Hejčíně
ČLÁNKY
V době, kdy byla Olomouc pevnostním městem, se nacházel v nedalekém Hejčíně vojenský hřebčín. V regionální literatuře je sice hřebčín několikrát zmíněn, podrobnější informace k jeho založení a fungování však doposud chybí. Nedávno objevené písemnosti z první poloviny 19. století nás nechají alespoň částečně nahlédnout na činnost tohoto hřebčína, jenž dosahoval v době předbřeznové nadregionálního významu.
Hřebčince a remontní departmenty měly za úkol nákup mladých koní a jejich výcvik pro vojenské účely, resp. měly zajistit chov vojenských koní v příslušné zemi. Impuls k jejich zakládání vzešel od císaře Josefa II. Od roku 1788 postupně vznikaly hřebčíny a remontní departmenty (depoty) v jednotlivých korunních zemích habsburské monarchie. Na Moravě byl department zřízen v Hejčíně u Olomouce v roce 1793.
V roce 1825 zněl oficiální název hejčínského hřebčína „Beschäll –und Remontierungs Departement in Mähren und Schlesien zu Hatschein“ (Hřebeční a remontní departmán pro Moravu a Slezsko v Hejčíně) a v jeho čele stál major Franz Zobel von Gieblstadt. Přímo v Hejčíně, kde byl umístěn štáb celého departmánu, bylo dislokováno 69 mužů a 82 koní.
Další chovné stanice, jež byly organizačně podřízeny štábu v Hejčíně, se pak nacházely v Olomouci (28 mužů, 35 koní), na Klášteře Hradisku (32 mužů, 49 koní), v Loučanech (6 mužů, 10 koní), v Brně (47 mužů a 63 koní), v Zábrdovicích (12 mužů a 17 koní), na Velehradě (39 mužů a 44 koní), ve Svibicích (15 mužů a 13 koní) a v Opavě (8 mužů a 8 koní). V rámci hejčínského hřebečního a remontního departmánu tedy sloužilo v polovině 20. let 256 mužů (včetně osmi důstojníků) a na jednotlivých jemu podřízených chovných stanicích se nacházelo 321 koní.
O 20 let později byl moravskoslezský hřebeční a remontní departmán organizován již odlišně. Vnitřně se členil na tři oddělní a jeho štáb se nacházel v Brně (v rámci brněnského hřebčince sloužilo 75 mužů a chováno zde bylo 91 koní). Na stanicích v Opavě a ve Svibicích (obě stanice tvořily tzv. slezské oddělení) sloužilo 30 mužů a bylo zde ustájeno 35 koní. V rámci olomouckého oddělení (stanice Olomouc a Klášter Hradisko) sloužilo 51 mužů a bylo zde ustájeno 62 koní. V hřebčíně v Hejčíně pak sloužilo pod velením rytmistra barona Prokopa Kotze 65 mužů. Ustájeno zde bylo 95 koní.
Rozsáhlé reformy jednotlivých složek armády se v druhé polovině 19. století dotkly i hřebečních a remontních departmánů. Od roku 1857 je totiž nahradila tzv. hřebeční a remontní velitelství (Beschäll –und Remontierungskommanden), která byla později přejmenována na „Militär-Hengstendepots“. Velitelstvím pak byly podřízeny tzv. Beschällposty, což byly v podstatě ekvivalenty dřívějších chovných stanic. Hřebčín v Hejčíně figuroval v nové organizaci jako „Post číslo 2“. S tímto označením hejčínského hřebčína se setkáme i po roce 1869, kdy celou vojenskou organizaci chovu a výcviku koní převzalo vídeňské ministerstvo orby.
Foto: soukromý archív autora webu
Zdroje:
Die Habsburger Monarchie 1848-1918, Band V, Wien 1987.
Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes.
Wien 1824, 1844, 1868 a 1871.
Österreichisches Staatsarchiv –
Kriegsarchiv Wien, fond Alte Feldakten.
http://www.gestuetsbranche.at/gestutsbranche.html